Infoliga
Home»První sekce»Metodika hodnocení

Metodika hodnocení

Princip bodování  - V zásadě se vkládají jen hodnoty ANO / NE. Vychází se z toho, že každá věc (rozhodnutí) je charakterizováno těmito parametry:                                                           a) typ dokumentu či informace b) kdo c) co d) komu e) za kolik (objem veřejných prostředků) f) za jakých dalších podmínek (výhody, závazky) g) proč (odůvodnění)

Každý dokument či požadovaná informace se tedy hodnotí ve třech úrovních.

  1. Přítomnost dokumentu (A) – hodnotí se, zda požadovaný dokument na webu vůbec existuje, bez ohledu na to, zda srozumitelně obsahuje jádro věci a podstatný rozsah věci (viz dále). Krajní případy jsou: na webu stejnojmenný dokument existuje, ale je prázdný (např. existuje rubrika Usnesení zastupitelstva, ale je prázdná, anebo existují dokumenty nazvané „Usnesení zastupitelstva“, ale obsahují jen datum konání zastupitelstva, anebo se zdá, že dokumenty na webu jsou, ale hodnotiteli se nepodaří je pomocí internetu při běžném programovém vybavení přečíst (hodnocení nemůže řešit, zda jde o technický problém, anebo nepřítomnost dokumentu). V těchto případech se vkládá hodnocení NE. Pokud dokument na webu existuje byť v jinak neobsažné podobě (neposkytne občanovi skoro žádnou reálnou informaci, jde jen o „zastírací“ dokument, jde jen o odkaz na nepřístupné přílohy, v nichž teprve je reálná informace atd.), přesto se uvede ANO. V případech, kdy existuje více druhů jednoho typu dokumentů je jen z části zveřejněna (do 75%) vkládáme NE. Např. na webu jsou zveřejněny zápisy čtyř výborů a komisí,které v obci pracují,  až na šest  výborů, jejichž  zápisy nejsou zveřejněny.                                                                                                                    
  2. Obsah informace (B) - hodnotí se, zda ve zveřejněném dokumentu je uvedeno jádro věci. U majetkových rozhodnutí jde typicky o údaje „kdo, co, komu“, přičemž každá z těchto otázek musí být jednoznačně zodpovězena. Otázka „kdo“ je zpravidla dána tím, kdo rozhodnutí přijal, i když např. u přijetí daru je to naopak. U ostatních věcí lze tento princip uplatnit obdobně. Například pokud z rozpočtu nejde vyčíst, na jaký srozumitelný účel jsou výdajové položky většinou určeny, uvede se NEPokud některé významné částí věci chybí, zejména zda nejsou uvedeny v nepřístupných dokumentech, přílohách, důvodových zprávách, podkladech a občan s tak nemůže z dosažitelných informací udělat základní názor na věc (informace jako základ pro svobodné vytváření názorů), uvede se NE. Takovým příkladem může být, když je uveden prodej parcely s uvedením kdo, komu, cena, velikost, ale není uvedeno, kde tato parcela leží, anebo že na ní je nemovitost, významně měnící parametry prodeje, anebo podstatné okolnosti prodeje – třeba plánovaná stavba – je uvedena jen v nedostupné důvodové zprávě. Tyto aspekty však mohou hodnotitelé posoudit jen částečně.
    Vhodné je při procházení namátkově vybraného dokumentu (např. usnesení rady) vyhledat všechny výrazy „příloha“ resp. „příloh*“ (případně též „důvodová zpráva“, „materiál“, „podklad“ a „návrh“) a zjistit, pokud jsou v usneseních odkazy na přílohy a další typy podkladů, jsou tyto přílohy (podklady) také přiloženy například na konci dokumentu. Nejsou-li k disposici, hodnota NE. V případech smíšených, kdy například u usnesení hodnotící  zjistí, že většina jich je dostatečně určitých, ale část ne, považuje se za kritickou mez opět 75% - tj. pokud (odhadem) více než 75% usnesení splňuje podmínku „jádro věci“, uvede se ANO.

 Přílohy a odkázané dokumenty -  Pokud jsou jádro věci a podstatný rozsah věci uvedeny v dostupných přílohách či dokumentech, na něž je v hlavním dokumentu   uvedený interaktivní odkaz  (link), považují se za součást hodnoceného dokumentu a započítávají se. To však neplatí, pokud jde o odkaz jen orientační, a je třeba podstoupit rozsáhlé hledání.

     3.   Archivace (C) - Uvádí se zpravidla počet měsíců, v některých případech dnů (je uvedeno ve formuláři). Započítává se kontinuální časová řada, výjimečný výpadek v minulosti lze    prominout. Řada usnesení z let 1993 – 1998 a dále až 2002-2005 se tedy započte jen od r. 2002. Aktuální výpadek se však hodnotí přísněji – viz bod Hodnota při aktuálním přerušení kontinuity zveřejňování.

Kolísavá obsažnost při archivaci - Pokud tentýž typ dokumentu má v čase proměnlivou úroveň pro hodnocení ve sloupci  B (např. zápis rady z r. 1995 je méně obsažný než zápis z r. 2005, rozpočet z r. 2001 více obsažný než z r. 2004) hodnotí se poslední stav, ale pro hodnocení doby archivace se použije celá doba archivace.

 Hodnota při aktuálním přerušení kontinuity zveřejňování - V případě dokumentů, které mají periodicitu (např. 1x měsíčně, 1 x za dva až tři týdny či měsíce, 4x ročně, zejména usnesení rady, zastupitelstva apod.), se z hlediska existence dokumentu na webu hodnotí jen splnění posledního aktuálního období. Případ, kdy po určitém období zveřejňování dokumentů přestaly být zveřejňovány (vynechání dvou termínů, anebo jednoho termínu delší než 2 měsíce), se považuje za neexistenci základního dokumentu (NE ve sloupci A). Rozhodující tedy je, zda jsou přístupné aktuální dokumenty.

Přehlednost zveřejnění – princip aktivního zveřejnění - Hodnotí se, zda obsah je uživatelům „aktivně nabídnut“, tedy lze ho najít bez nepřiměřeně detektivního pátrání. Pokud tedy např. informace o chystaném zásadním rozhodnutí o výstavbě (územní rozhodnutí) je skryta v některém z řady usnesení rady, pak ji nelze považovat za zveřejněnou. Dokument se považuje za zveřejněný jen tehdy, pokud ho na webu lze najít poměrně snadno a logicky, tedy do pár minut. To částečně závisí na názoru hodnotitele. Nicméně případy, kdy dokument lze najít JEN složitě, například v rámci jiného dokumentu (např. rozpočet lze najít jen v rámci určitého usnesení zastupitelstva), se vždy musejí hodnotit jako NE.

Další podrobnosti jsou uvedeny u každé otázky.

(Zpět)

 

Ohodnoťte úřad